Přípravy na odjezd + host rodina

Ahoj! :)

Je poslední den prázdnin a můj odjezd se šíleně rychle blíží. Na odjezd se opravdu těším, takže doufám, že tentokrát to bude o 100% lepší a nenastanou věci, které nastaly v Anglii. Poslední víkend doma jsem si nesmírně užila - od pátku do neděle jsem trávila čas u kamarádky v jedné vesnici tady u nás, kde byla tradiční pouť. Pátek jsme spolu a její maminkou trávily pečením pouťových koláčů, které byly opravdu delikatesní, haha! :D A hlavně jsem na nás pyšná, jak krásně jsme je nazdobily. Pokud nám nevyjdou naše vysněné kariéry, rozhodně bychom si mohly otevřít vlastní pekárnu. V sobotu jsme ještě společnými silami připravily skvělý bramborový salát a večer mohlo všechno začít. Poslední víkend se tedy opravdu nenesl ve znamení spánku, za celý víkend jsem dohromady naspala maximálně 10 hodin, ale rozhodně nelituji, stálo to za to. Svým způsobem to bylo i krásné rozloučení.




Včera večer, když jsem se dostala k počítači, jsem otevřela e-mail, abych ho projela a případně nevyřízené maily vyřešila. Jedním z doručených byl i e-mail od mojí německé host rodiny. Budoucí host mum mi dodatečně přála za celou rodinu k narozeninám (což mě potěšilo, bylo to opravdu milý!) a posílala dokumenty o tom, že mám připravené pojištění, jupí! Také mi napsala, že se všichni na můj příjezd těší. Nic mi tedy už nebrání v odjezdu - jízdenku mám, pojištění mám, už jen zabalit kufr, což je nejhorší a vážně to nesnáším. Nicméně s balením už musím začít, abych vše nedělala na poslední chvíli v pátek, což by mi bylo nejvíc podobné.

Pokaždé, když jsem si říkala, že bych chtěla dělat Au Pair jsem říkala, že bych v životě nešla k české rodině, abych se jazyk naučila. Nicméně člověk míní, osud mění... A já od soboty budu u české rodiny. Na druhou stranu, pro mě to v Německu bude rozhodně jednodušší. Němčinu jsem se sice učila, ale opravdu to není žádná sláva. Doufám ale, že se tam se svojí němčinou posunu dál, když už tam budu pár měsíců trávit. Již při prvním skypu (který trval hodinu a půl! :D) mi rodina ochotně nabídla, že mi klidně s němčinou rádi pomůžou. Prý všechny Au Pairky, které měli, si v Německu složily jazykovou zkoušku (i začátečnice). Uvidím tedy, jak to budu mít já. :)

Bydlet budu ve vesničce, která je +- hodinu od Frankfurtu nad Mohanem. Nemyslím si, že je místo důležité, pokud je rodina super. Tím bych chtěla říct, že je rozhodně lepší dát na osobní pocit, než na vidinu budoucího domova. Samozřejmě, určitě je fajn být ve velkém městě, kde je všechno dostupné, ale pokud rodina není dvakrát fajn, tak to ani místo nevylepší. Navíc jsem si vždy chtěla zkusit žít na vesnici.

Starat se budu o dvě holčičky (prý ale spíš jen o tu mladší, že starší je už hodně samostatná). Starší slečně je 14, mladší 7 a ta bude nastupovat do první třídy. Musím doufat, že tento přechod zvládne bez problémů (nová škola, nová holka, která se o ní bude starat..) a budeme spolu vycházet. Nemyslím si, že by šlo nějak určit, jak věk dětí je nejlepší. Miminka jsou roztomilá, pořád spinkají, ale nejde vymýšlet tolik aktivit. U věku, kdy už děti chodí do školy, je mnohem víc možností. Jde vymýšlet spousta kreativních věcí, pohybových aktivit... Opravdu se na to moc těším! :) Pro holčičky jsem koupila už dárky, doufám tedy, že se jim budou alespoň trochu líbit.

Ještě musím koupit nějaký dárek pro rodiče. Tím, že je to rodina, která české výrobky zná, odpadají typické věci. Koupím pro ně tedy pravděpodobně nějakou sadu čajů + bonboniéru. :) Uvidím co seženu, chci, aby to vypadalo krásně! Zkusím koupit něco zítra, až půjdu dokoupit věci, které ještě budu s sebou potřebovat. Už to vidím, jak utratím majlant, až vlezu do drogerky, protože budu samozřejmě všechno potřebovat! :D

Další článek bude určitě ještě z Čech, alespoň to tak mám naplánované. Užívejte si teplé dny! :)